Příběh svět zítřka2
Kapitola 2.
Útok robotů a návštěva dr. Jenningse
Když zaběhla za nejbližší roh zapískal na ni strážník aby se vrátila, ale ona nevnímala. Připravila si fotoaparát když se ozvali otřesy. Najednou posunula fotoaparát od svých očí protože začeli vzduchem létat auta a oběvili se roboti vysocí jak panelák. Po chvíli prolomili obranu kterou zajišťovala policie a kráčeli dál. Policie se snažila přivolat posily. Prý ať pošlou všechno co mají. A z rádiové věže se ozvalo: „ Nouzový protokol 90206. Voláme krále oblaků! Králi oblaků ozvěte se! . A takhle se to několikrát opakovalo. Na jednou se na obloze objevilo letadlo a ozvalo se. „ Tady je král oblaků, hned jsem u vás. Mezi tím se Polly nevědomky dostala do řady robotů když zakopla fotoaparát jí spadl do kanálu a málem ji roboti zašlápli. V tom přichází na scénu Král oblaků. Nejdřív se snaží je zastavit palbou z děl, ale to se mu nepovede. Tak vysune navíječ provazů a vystřelí do zdí baráků a roboty to na chvíli zastaví a umožní to Polly utéct. Král oblaků letí dál a vidí, že roboti kradou generátory z města. Když ho zaskočí palba lasery robotů. Když letí znovu kolem robotů přichystá si magnetickou bombu a hodí jí na kotník robota kde exploduje a robotovi to urve chodidlo. Robot se skácí za obrovských otřesů k zemi a Polly se neudrží na nohou a spadne vedle robota, který se vypne. Roboti se zastaví před spadlým robotem a nastává chvíle ticha. Po chvíli se začíná ozývat divný zvuk a z antének robotů se začínají šířit rádiové vlny. Roboti se narovnají a pod nohama se jim začne tavit asfalt elektrickým teplem. Roztáhnou ruce a odletí bezestopy a bez generátorů. Polly se postavila a vyfotila odlet robotů a náhle uslyšela nad sebou zvuk motoru letadla.Král oblaků se podíval dolů na nehybně ležícího robota kolem kterého byly malé elektrické výboje a také na dívku stojící vedle robota řekl si. „ Polly…“. Polly zese pohlédla na oblohu a vyfotografovala si letadli a řekla. „ Joe..“ Hned na to se svět dozvídá, že k útoků došlo i v Anglii, Francii a Německu. Joe se vrací na základnu kde přistává a vjíždí do hangáru. A vystoupí z letadla a zeptá se. „ Kde je Dex?“
Dex zatím zkouší svou tavnou zbraň. Když se ozve signál k otevírání dveří . Do dveří vjedou dva velké kamiony které vezou mrtvého robota. Dex se podivuje. „ Páni neříkal jste, že je takhle veliký. Dáte mi ho?“ Joe si ho dobírá. „Když mi zjistíš odkud přišel, tak ti jednoho koupím k vánocům.“ Dex neodpověděl jenom se uculil a zadíval se na robota a dodal. „ Pane pojďte se podívat co jsem si nahrál když zaútočili.“ Došel k rádiu a spustil ho. Z rádia se ozývaly podivné zvuky. „ Coje to morseovka?“ Zeptal se Joe. „ Taky jsem si to myslel, ale syntaxje složitější na nižší frekvenci je druhá nosná vlna myslím, že ta je ovládá.“ Dodal ještě dex. „Kdyby se ozvali znovu můžeš zjistit zdroj?“ „ Zkusím to pane.“ „ Pašák Dexi. A zatím se podívej na tuhle věc.Zjisti jak funguje. Zvládneš to?“ A ukázal na robota. „ Zvládnu.“. „ Chci vědět odkud přišel Dexi a kdo ho sem poslal.“ Otočil se a odešel do své kanceláře a protože mu nebylo dobře tak si nalil sklenku Magnesiového mléka. Náhle se z temného rohu ozvalo. „ Bolení břicha?“ Jo sebou trhnul a vytáhnul a nabil v mžiku zbraň. Pomalu otočil lampu tím směrem odkud se ozvala otázka. Ve světle lampy spatřil na křesle ženskou postavu.Byla to Polly. „ Jak se vede Joe? Stýská se ti?“ „ Vypadni.“ Urval se na ni Joe „ Já tě taky ráda vidím. Dex říkal že máš špatnou náladu.“ „ Dex? Přijď sem! „ Už jsou to tři roky Joe. Snad se na mě pořád nezlobíš? Už se ani nepamatuju proč jsme se pohádali.“ „Poškodilas mi letadlo.“ „ Jistě.“ „ Kvůli tobě jsem byl půl roku v Madžuském otrokářském táboře. Chtěli mi uříznout prsty“ „ Joe, naposledy říkám, že jsem ti nepoškodila letadlo.“ „ Jenom proto, abys mohla vyfotit Tódžo Hidekliho v županu, vzpomínáš?“ „ Začíná mi připadat, že sis celý ten nesmysl vymyslel, abys utajil, žes mi celou dobu v Nandžingu zahýbal s nějakou tajemnou dívkou.“ „ To není pravda. To sis vymyslela.“ „ Kdo to byl Joe, Jak se jmenovala ?“ „ To by stačilo.“ Naštval se Joe a namířil na ni pistol „ Co teď uděláš? Zastřelíš mě?“ V tom do místnosti vešel Dex. „ No skvělý. Zase přátelé. Řekl Dex. Joe se znovu otočil na Polly. „ Těšilo mě, Polly. Zopakujeme si to za deset let. Vyprovoď slečnu Perkinsovou“ „ Kdyby nechtěla jít zastřel ji.“ „ Ahoj, Polly.“ „ Ahoj, Dexi.“ „ Já musím..“ „ To nic brouku. Chápu. Stejně by tě asi tohle nezajímalo.“ Odvětila Polly a vyndala plánek robota nachlup stejného jako na ně zaútočil. „ Kde jsi to vzala?“ Zeptal se Joe o poznání mírněji. „ A můžu sehnat další. Spoustu dalších.“ Joe se zasmál a řekl. „ Chci ten Nákres, Polly.“ „ Chci tu reportáž, Joe. A ty mi s ní pomůžeš.“ V tom se ozval Dex. „ Kdybychom jí to ukázali, kapitáne, mohla by nám pomoct.“ „ Co máte?“ Zeptala se Polly. A Joe se na Dexe zatvářil tak jakoby se to nemělo stát. Dex a Joe Polly vzali do prostorného hangáru který byl plný očíslovaných robotů. Polly se začala vyptávat odkud se vzali. Dex jí odpověděl, že se začali objevovat před třemi lety v neobydlených oblastech. Prý se objeví, ukradnou co potřebují a beze stopy zmizí a ani po třech letech nevědí jaký mají cíl a kdo je posílá. Polly jim řekla o své schůzce s doktorem Jenningsem. „ Byl vystrašený a pořád opakoval jediné jméno.Totenkopf.“ „ Totenkopf? Kdo to je?“ „ Neviditelný člověk. Prohledala jsem dvakrát všechny knihovní záznamy. Obvolala jsem všechny své zdroje od Paříže po Bangkok. Zjistila jsem jenom tohle. Před první světovou válkou vedl tajnou skupinu vědců u Berlína. Jmenovala se“Jednotka jedenáct“.Víc než třicet let se o něm nikdo ani nezmínil. Až dnes. Všimněte si znaku té jednotky.“ Polly jim podala kus movin s fotkou znaku té jednotky. „ Stejný znak je na všech těch strojích.“ Ukončila svou řeč Polly, ale Joe se nepřestal vyptávat. „ Kde je ten vědec teď?“ „ Jdeme do toho spolu, Joe?“ Joe se jenom usmál, ale jen dodal. „ Nic nezveřejníš bez mého svolení. Nenapíšeš ani nevyfotíš nic, co ti neschválím. Rozumíš?“ „ Rozumím.“ Tentýž večer spolu jeli k doktoru Jenningsovi. Zastavili před vchodem do doktorovi laboratoře. Polly zaklepala, ale zevnitř se nic nezývalo tak s Joem vymýšlely jak se dostat dovnitř. Joe uvažoval jestli by se nedalo vlézt oknem. Než, ale stačil něco říct Polly vzala kámen a do skleněných dveří udělala díru. S Joem vešla dovnitř kde si opatrně prohlížela výzkumy, které doktor udělal nebo na nich pracoval. Když si prohlížela něco co vypadalo jako malý nepovedený člověk v nálevu z líhu uslyšela něco co připomínalo slona. Přišla k Joeovi Který si to už notnou dobu prohlížel.V teráriu byl živý pět centimetrů vysoký slon, když se tomu podivovali zpoza rohu se vyřítil doktor Jennings. Oba ho chytili a položili na zem. „ Co se vám stalo doktore?“ „ Musíte ho zastavit!“ „ A Joe uviděl za roletou která oddělovala pokoje stíny. Řekl Polly a by tu zůstala s doktorem Sám se vydal za roletu když vešel do pokoje zprvu nic neviděl, ale potom si všiml postavy s dlouhým pláštěm a kápí přes obličej. Ta postava ho ihned zpozorovala a když se vymrštila a odrazila ze země tak Ji Joe chytil za plášť a otočil ji. Byl překvapen že vidí docela bílou ženskou tvář s obrovskými černými brýlemi. A tak řekl. „ Nechci ti ublížit.“ Postava se napřáhla a jednou ranou ho vymrštila do rohu. Když se Joe podíval ta postava na něj poslala cosi co připomínalo Elektrický proud. Těsně Joea minul. Joe viděl, že postava mizí v okně tak vyskočil a chytil ji znovu za plášť. Ona sebou trhla a když viděla, že ji Joe Drží tak kopla do okna, které se rozbilo a zmizela za rohem. Joe si všimnul aktovky ve které se ta postava přehrabovala. Polly zatím uklidňovala pana Jenningse když jí náhle řekl. „Slečno Perkinsová." „Jsem tu pane doktore, nemusíte se ničeho bát. „ Slečno musíte mi slíbit, když je Totenkopf najde, začne odpočet. Náš svět bude zničen." Když to dořekl položil hlavu na zem a o povolil stisk v jedné ruce. A to co Polly překvapilo co jí to doktor dává. Byly to dvě železné zkumavky, ty samé co si prohlížel prof. Vargas před tím než zmizel. Za chvíli Joe přišel k Polly která překrývala hlavu doktorovi bundou. „Je mrtvý" . „ Podívej co jsem našel." Řekl Joe a ukázal aktovku. Polly zastrčila zkumavky do kapsy, ale Joeovi nic neřekla. Najednou začala houkat siréna a oba se podívali z okna a viděli, že na oblohu zase svítí policejní reflektory. „ Musím se vrátit na základnu." „ Pojedu s tebou." „ Tak dobře." A jeli . Proč začala houkat siréna a kdo je ta tajemná postava, která málem Joea zabila? To se dozvíte v další kapitole která nese název "Totenkopf útočí a unese Dexe"